... PROFESIONÁLNÍ NADŠENCI AMATÉRSKÉHO VOLEJBALU

24.3.2018 KRYSY OPOUŠTĚJÍ PALUBU

28. března 2018 v 23:41 | jitouch |  - ČERSTVÉ INFO o průběžných akcích

24.3.2018 KRYSY OPOUŠTĚJÍ PALUBU

aneb

RETYM S MÍROU


Retymská členská základna stále řídne.

Při rozjezdu sezony občas by mezi hráči jablko nepropadlo, nyní jsme rádi, když se sejdeme v bídné šestce, a jsme ještě radši, když nám (z té šestky) už nikdo během herního dne neuteče (hlavní dveře haly se nezamykají).

Druhá liga stojí na těžkých kalibrech v týmu (alespoň solitéru) - cvičený bouchač a dlouhán, čím víc kousků, tím lépe;
jenže přestože takové týmové stříbro máme i v Retymu, tak na nás stříbro (z vysoka) kašle.
Je to škoda; při našem výkonu, kdy se nám (bez stříbra) občas podaří šlapat silnějším týmům na paty, a pak už chybí jen málo v koncovkách, aby zas byly body doma. Chybí ono důrazné kladívko, co by tam nasekalo občas, když je nutno, nějaký ten hřeb na jistotu.

Kdysi týmový srdcař Jarda nás už hodil přes palubu (v rámci kontextu názvu článku spíše - opustil palubu) patrně definitivně.
(ale nerada bych mu křivdila, třeba má fakt v autoservisu hodně práce)


A Romanovi už říkáme nějakou dobu Halleyova kometo.

A co se týče skalního jádra, Franta, ten se také vynořuje a zanořuje podle harmonogramu školních srazů, rodinných oslav, ramadánu (kecám), svátků zrání švestek či pravidelných období rituálních tanců při oslavách … čehokoliv.

A taky je fajn mít v týmu rockovou hvězdu, co si své činely a el. kytaru bere ve své sportovní tašce s sebou na volejbalový turnaj, aby pak z předposledních zápasů ještě ve spoceném triku sprintoval z tělocvičny přímo skluzem na pódium.

Návrat do budoucnosti

Myslím, že bych se tedy k těmto krysám prchajícím z paluby měla řadit i já, občas taky nemůžu poskytnout svou osobnost do hry …. ale po holkách zas takový hlad není.
(i když … draftnutá holka mimo nás, co jsme napsané na soupisce Retymu, by se asi těžko zakamuflovala, aby si lidi nevšimli … retymské nahrávačky jsou ve Dvojce jediné, co nedosáhnou zespodu na síť)

Tady můžou být na koni některé Veverky, co nás pořád povzbuzují, že nemáme ve Dvojce co dělat.
Co děláme ve Dvojce? Inu, probojovali jsme sem.
A dokonce loňská sezona ve Dvojce byla s docela slušnou bilancí.

Ale to chodila na zápasy většina krys.

Prostě nám chybí aspoň jeden stabilní dlouhán a mlátič, který by chodil častěji než jednou za uherák.

Toliko O krysách a lidech.

A nyní fragmentové záznamy z minulých představení…

11.2.2018

Předposlední kolo základní části. Sestava ještě s Halleyovou kometou. A já taky.

(tentokrát jsem fotku neořízla jako obvykle jen těsně po hranice vnějších ramen levého a pravého krajníku týmu, ale nechala jsem tam i to modré céčko vlevo, z našeho pohledu vpravo, prostě tamto prohnuté v modrém triku vzadu vedle krajníka Jirky; je to úžasné ……. taková akrobacie … to je pro něco nás … když někomu z našich spadne na zem při volejbale např. svačina, tak řekne nejmenšímu, prosím tě, zvedni mi ji, mně bolí záda…. natož tohle….)

(i když …. takový předklon zvaný kloubeňák vzad… třeba potrénovat)
Znovu u S+H


V první hře se Zahrádkáři se začal teprve Retym probouzet do bílého dne, a na kurtu spíš jen mžoural, než se ve druhém setu jakž takž začal chytat.
Nepamatuji si už, jestli byli Kytičkáři o tolik lepší nebo my v tak blbé formě.
Nebo spíš obojí dohromady,
0 : 2 .

Se stejnou formou jsme šli hned na druhou hru, na Draky.
První set byl na draka, přestože Draci byli v asi celkem slabé sestavě.
Přesto vyhráli s velkým rozdílem - 15:25.
A přišel nás posílit Franta, co chyběl v prvním zápase.
V pauze mezi prvním a druhým setem nás všechny seřval do bezvědomí.
Když se probral,
vrhli jsme se do druhého setu na Draky tak, že z nich šupiny lítaly.
25:17 .
A ve třetím setu jsme Dráčky pak už jen lehce sfoukli na 15:4 .

A pak jsme si udělali ještě radost v posledním zápase gólem do šatny, kdy jsme porazili Lentopallo v docela rozhodném rozdílu
25:21 a 25:16 .

3.3.2018

Poslední kolo základní části. Den bez Komety a bez bodu, ale za zmínku stojí zápas s nejlepším týmem druhé ligy.
Protože jsem tentokrát chyběla, předávám slovo našemu týmovému hláškaři, prognostikovi a optimistovi Slávkovi.

Retym - postrach favoritů

Tento hrací den se nesl v duchu zoufalé personální situace. Všechny opory mužstva nepřistoupily k reprezentaci Retymu zodpovědně. Kdo ví, jestli to bylo způsobeno tím, že manager mužstva má příliš mírnou povahu, nebo to byl jen problém v nedostatečné motivaci hráčů.

Roman si našel na tento víkend něco mnohem zábavnějšího, existovalo mnoho teorií, co to vlastně bylo.
Jarda dokonce svévolně prohlásil, že už žádnou oporou týmu není. Vůbec mu nevadilo, že byl jediný, kdo si to myslel.

Situace na straně hezčí části týmu byla ještě mnohem tragičtější. Zde ale přispěchaly léta osvědčené posily.

Naštěstí alespoň Martin, nedbaje nutnosti ochrany investic, rozhodl se podstoupit riziko možnosti neuskutečnění lyžařského zájezdu, nemyslíce (ale myslíce!, pozn. redakce) na peklo doma, které by ho v případě zrušení zájezdu v důsledku zranění čekalo.

Jana se nenechala odradit a vzpomněla si, že v sestavě máme i hráče, jejichž výskyt na hřišti je raritní. (Jirka H., pozn. red.)

Personální problémy jsou vyřešeny a Retym nastoupil plný odhodlání k bojům.
Heslem dne se stalo "Nula bodů je mnohem lepší než mínus tři".
Pozice v tabulce se zdála jistou už jen pouhou účastí, což týmu značně zvedlo náladu a bez obav nastoupil k další bojům.

První zápas se odehrál v duchu "výkon neurazil, ale ani nenadchnul".

Trochu obav se v týmu projevilo, když na druhé straně sítě stáli dosavadní lídři tabulky - tým Hrabové. To bude nářez !!!! Za tři body to ale stojí.
Hra plyne, ale na debakl to tak úplně nevypadá.
Hrabová sice vede už asi tak 17:10, ale to není zas tak hrozné.
A zde dochází ke zvratu v zápase.
Hrabová si zcela spolehlivě brání zadní část hřiště, čekajíc tvrdé retymské smeče, ale začíná se zvolna ukazovat, že proti některým úderům z rejstříku Retymu je Hrabová zcela bezradná.
Body na kontě Retymu pomalu přibývají. Na straně Hrabové ale mnohem pomaleji.
Manager mužstva se zvolna probouzí z letargie.
A už je to tady.
24:23 pro Retym!
Hrabová nechce nechat nic náhodě, a útočí neskutečnou ránou. Naštěstí vedle.
Retym vytvoří vítězné kolečko a radostně poskakuje.
Rozhodčí nám nechce kazit radost.
Počká, až se Retym alespoň trochu zklidní, a pronese verdikt - předčasná radost, blokař Retymu v síti. Stav 24:24.
Retym padá do deprese.
Následuje špatný příjem, ale Retym na balón dosáhne a nadzvedne ho dost na to, aby se skoulel na stranu soupeře.
25:24 pro Retym!
Retym ale nevyužívá ani druhý setball , a nakonec prohráváme 25:27.
Retym je zklamán.

Ve druhém setu se proto rozhodujeme nic neponechat náhodě a pevně držet stav hned od začátku setu.
Soupeř je sice stále na dohled, ale najednou to je zase 24:23 pro Retym!
To už je ale bohužel vše.
Retym v duchu svých bojových tradic nezvládá koncovku a prohrává 24:26.

Pocit "jen ať to není debakl" se rychle mění na skromnější "jak jsme to mohli prohrát".
Ale prohráli…
Cíl je ale splněn, těžce vybojované body byly zachráněny.

To má ale bohužel neblahý vliv na výkon Retymu, a poslední zápas opět probíhá v duchu "neurazil, ale ani nenadchnul".

Pozice v tabulce je ale udržena. Dva bonusové body do finálových klání nás už neminou.




Slávek


24.3.2018 - RETYM S MÍROU


A tak se konečně dočkal.
Deset let napsaný na soupisce Retymu.
Mirek F. poprvé na vlastní kůži poznal, co to je hrát s Retymem na OVL !

Protože opět vypadalo, že se Retym nesejde ani v šestce,
a všechny posily a náhradní díly dávaly nadějné odpovědi typu "možná" , "uvidím" , "ozvu se ráno" , … sáhla Jana, naše lovkyně náhradníků, v očekávání podobné odpovědi, tentokrát i po Mirkovi.

Ten nás však k naší velké radosti a překvapení neodmítl!
"Jsem v dobrém rozmaru, rozehnal jsem si kýlu.
Právě si tady na klavír přehrávám nový román."

Celková rekapitulace dnešní Retymské fluktuované sestavy za zachování aspoň základní šestky do hry:

První zápas chyběl Martin, na druhý zápas odešel Franta, před třetím zápasem odešel Jirka s Dášou.

Ještě že jsme tedy měli vzácnou posilu.
Mirek za celý den nikam neodešel.
A hrál dobře a držel se statečně. Ale hlavně vždycky v prvním setu každého zápasu.
Vždy ve druhých setech, přestože (nebo právě pro to) do hry dával srdce a vůbec celého Mirka, mu pozvolna došly síly a padl.
Akumulátor 1

Tak se aspoň mohl vystřídat a poslat do hry nažhaveného Otu, který si podruhé po třech beztréninkových letech zkusil zahrát volejbal.

První zápas s Draky byl dost dobrý a vyhecovaný.
Nasazení, pole, příjmy, nahrávky, smeče, všechno pěkně šlapalo.
Až na výkyvy.
Ale vzhledem k tomu, že Draci měli stejné výkyvy jako my, ale v jiných časových úsecích, hezky jsme se doplňovali, a průběh všech tří setů byl velmi vyrovnaný a třísetový výsledek nakonec o prsa.
Tentokrát měli větší prsa Draci, a vrátili nám zápas z minulého setkání:
25:21, 22:25, 13:15

Když na druhý zápas nastoupili Michálkovičtí A Obři, tušili jsme, tedy někteří, že to půjde rychleji než rychle.
Chlapi jako hory,
Návrat do budoucnosti

hlavy u podstropních konstrukcí, statné hrudí, silné paže, vojenský sestřih.

Přesto hra rozhodně nebyla tak jednoznačná, jak velmi se opticky naše týmy lišily.

Aspoň v prvním setu.
Do něj jsme dali všechny síly, co jsme si na dnešek nastřádali.
A taky hra podle toho vypadala a první set byl náš !
25:23

Ve druhém setu už tedy nebylo z čeho čerpat, to jsme se jen mleli jak kapři v rákosí, a Obři nás lehce zašlápli.
9:25

Třetí set vypadal chvílemi velmi nadějně, ale Michálci nám taky nakonec utekli.
10:15


Chvilka na žaludeční poezii
- přestávka na oběd !

Ach jo, člověk se už od Náchoda těší na skvělou místní pizzu, ale tu nám sežraly nějaké týmy, co byly rychlejší i v doběhu do pizzerie a vyžrání všech pizz až do vychladnutí pece.
Čekat do večera, než starý pecař nahodí do pece žhavé uhlíky, se nám moc nechtělo.
Sice se v zápasech opět nabalil obrovský časový skluz, takže jsme měli času habakuk, ale i tak jsme si objednali to nejrychlejší, co místní jídelní beletrie nabízela - smažený sýr a hranolky.
Pohlreich: "Smažák ! Jak to jen můžete jíst ?!"


Aby toho nebylo málo, od prořídlé skladby Retymu na poslední zápas s týmem Rafanů odchází Jirka s Dášou.

S Rafany by při obvyklé sestavě Retymu byla jinak vyrovnaná hra, ale tohle byl zápas, na který jsem rychle, jakož (předpokládám) i ostatní zbytky Retymu, zapomněli.
Rafani už na nás pak hráli opatrně jen z toho důvodu, aby si zahráli, když už čekali na ten poslední zápas tak dlouho.
A přemýšlím, jestli se to nedá klasifikovat i jako znevažování soupeře, když jeden měkkosrdcový Rafan začal podávat dokonce spodem….
18:25, 15:25

Takže jsme spadli o příčku níž….


Jitka, březen 2018
 


Komentáře

1 Iva Iva | E-mail | 2. dubna 2018 v 21:12 | Reagovat

Jituš, jako vždy se dobře bavím !! Píšeš prostě skvěle...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.