... PROFESIONÁLNÍ NADŠENCI AMATÉRSKÉHO VOLEJBALU

Říjen 2014

3.5.2014 KOSTLIVCI V ARCHIVU

9. října 2014 v 21:06 | jitouch |  - ČERSTVÉ INFO o průběžných akcích

aneb

TŘETÍ RETYMKAP



Po půl roce sedám k počítadlu s myšlenkou na svižnou aktualizaci svého blogu, a šťourám se v mozkových závitech, hledaje nějaké minizávitky, co se ještě neproměnily v tukovou hmotu, kde by bylo co k vylovení a zužitkování. Ale na tuk se asi transformovalo zřejmě všechno, protože si pamatuji akorát to, že nějaký Retymkap patrně byl…
Nejspíš se konal na jaře, protože už začali zpívat pěnkaváci a jiný hmyz.
(kecám; na to bych si taky nevzpomněla, datum mám poznamenáno v historických archívech…)
No a co se týče fotodokumentace,
žiji už delší dobu bez fotoaparátu; o loňských prázdninách jsem rozbila já Václavův superdrahý foťák pádem (toho foťáku) na betonový obrubník vysunutým objektivem, a o Vánocích sešel se světa můj ménědrahý foťák stejnou smrtí - také pádem na otevřené hledí, tentokrát Václavovou vinou….
(nejedná se úmyslné ničení vzájemného majetku; náš vztah ještě nedosáhl dimenzí ponorkového dýchánku Olivera a Barbary Roseových,
Válka Roseových (1989)

to byly jen … nešťastné náhody a fotoaparáty ve špatnou chvíli na špatných místech)
A náš dvorní fotograf Jirka byl v den Třetího Retymkapu uvázaný v jiné štaci,


a tak dnes dostal příležitost ve fotografické branži vyniknout Roman.
No a ty horší fotky, to jsou pokusy o sportovní snímky z mého prostinkého mobilu.
Trvalo mi vždy dlouho nakalibrovat správný čas expozice; spousta snímků šla do stoupy, protože po smečujícím smečaři v plném úderu do míče s nepopsatelným výrazem v obličeji při cvakcnutí objektivu a následném zpracování snímku z tohoto vzácného okamžiku nezbyla ani čmouha, ale jen prázdnota s anténkou zející nad kouskem sítě, zatímco můj fotografovaný objekt se již chvíli připravoval na servis nebo jinak pokračoval v další fázi zápasu.

Tak se mi ještě matně jako postavy z mlhy vynořují obrysy z Velké Přípravy Retymkapu, kdy strůjce všeho, Franta, prohlásil:
"Retym uspořádá turnaj - zajistím chlast a můžu vytisknout diplomy."
Tím skončil.
Praktické ženy, Renča a Dáša, Frantovi mateřsky i agresivně domlouvaly, že chlast a diplomy jsou jen třešinky na dortu, že k organizaci turnaje je třeba i vypočítat startovné, zarezervovat a zaplatit tělocvičnu a zajistit příp. bufet.
Myslím, že to Franta snad po fyzické inzultaci nervově labilnější Dášou uznal, a pokročil v plánu organizace:
"Dobrá tedy, Jana dá dohromady kuchyň, Dáša jídlo a bufet, a Jitka zajistí koodinaci všeho včetně finanční stránky."

"To je celý Harris - ochotně vezme sám na sebe břímě veškeré práce a vloží je na bedra těch druhých."
(Jerome Klapka Jerome)

Holky a ostatní pěšáci se toho ujali znamenitě, Jana přikutálela veškeré kuchyňské vybavení, Dáša vzala stečí Makro a dodala za bufetový pult nejen proviant a pitivo, ale i rodinně spřízněný personál, Otakar, maje chmelové známosti, vyvalil piva, Franta svůj dlouho avizovaný chlast

a já organizovala a kalkulovala jak o život, a ekonomický svět byl obohacen o revoluční excelově-umělěcké finanční tabulky paralelních rozpočtů.

V čem měl snad Franta pravdu, pak v tom, že chlast má asi opravdu své priority... Ještě jsme nestačili pořádně vybalit, načechrat a nabízet, a někteří zoufalci se již nedočkavě vrhali na pult se zájmem o panáky, ačkoliv na každý tým čekala - coby uvítací chleba se solí - flaška tvrdého Al Koholu (právě že ještě nevybalená).

Pomalu s tím hoštěním ... Patnáct let nic, a najednou zájezd!
(Hospoda Na mýtince)

Z historických artefaktů, podle nichž skládám dohromady tuto historii, se dochovaly fyzické záznamy o konečném umístění (a tedy i konkrétní účasti) týmů, pořadí a výsledků zápasů.

1. místo - tým HRUŠKY
Kabrňáci Hrušky, pochopitelně favorité kdejakého turnaje; Chvojkovice Brod, zřejmě dobrý oddíl. Vítězství bez ztráty kytičky, všechny zápasy 2:0 .


2. místo - tým KALÍŠCI
Rodinný tým plný kamarádů, vtipálků a moudrých bonmotmanů. Tím pádem sehraná parta a klidný přístup ke hře. Na druhé místo je vynesla mezi vítězstvími jediná prohra (s Hruškami). Mimochodem, velké zklamání přinesl s napětím očekáváný zápas Kalíšků s domácím Retymem - náš zatraceně nejhorší zápas dnešního turnaje. V obou setech nářez s vysokým rozdílem bodů, Kalíšci byli očividně otrávení naší hrou, do které jsme vložili spontánního nadšení asi tolik jako za minulého režimu do prvomájových průvodů...


3. místo - tým RETYM
No, pozvané týmy mohly projevit také trochu slušnosti, že by nás mohly nechat stanout o nějakou tu bednu výše... No, nakonec, není důležité zvítězit, ale vyhrát, že. Vymlácení Hruškami a Kalíšky jsme dosáhli na "vítěznou remízu" s týmem Jihu, a tím pádem na třetí příčku.


4. místo - tým JIH
Na čtvrté místo Jižany odsunul jeden jediný bod, ze zmíněné remízy s námi, o který jsme měli víc. Jinak, sympatický a týmově bratrsky spřízněný tým, kde výraznými hráči byli naše Renča a náš Jiřík. Kamarádi v roli nepřátel, to se hezky hraje. Tým Jihu pomýšlí na výchovu reprezentantů nejmladší generace - výrazné slovo v razanci (zatím ne tak v umístění) směčů měl Daneček, Renčina krev a naděje juniorského volejbalu.




... zde zápisky Jana Tleskače končí.
...

Co dodat....
Nyní je podzim, za námi léto a písečné volejbaly, před námi Vánoce ....
... a Rendyse můžeme uklidinit, že Retym se zatím nerozpadl, a nastupuje do letošního ročníku OVL !!!

Pro detailnější (vz)pamatování přikládám (výše zmiňované) fotky.

Jitka, květen/říjen 2014