... PROFESIONÁLNÍ NADŠENCI AMATÉRSKÉHO VOLEJBALU

Duben 2014

22.3.2014 RETYM BEZ FRANTY

18. dubna 2014 v 22:27 | jitouch |  - ČERSTVÉ INFO o průběžných akcích
a

JAHODY BEZ ŠAMPUSU


Jelikož po minulém článku mohl vzniknout dojem, že má Retym, resp. retymští smečaři sklony k závislosti,


pak musím vše uvést na pravou míru a prohlásit k tématu cinkání, že my máme k alkoholu výhradně negativní postoj, a užíváme jej pouze v sebeobraně; tedy ve stavu nouze, což je povolený herní doping k odbourání herního stresu a uvolnění se při hře.

A krom toho, umíme hrát příšerně, i když nejsou pod vlivem všichni smečaři.
(například dnes)

Přestože jaro nabírá plné obrátky, teplota je vyloženě v letním nadprůměru, zápasy nám dnes začaly až ve velepříjemné hodině odpolední,

naše herní výkonnost byla někde mezi bodem mrazu a třetí hodinou zrána.

Asi jsme příliš zamíchali systémem našich svozů, a místo tradičních skupin vznikly nové skupiny, subskupiny a nadskupiny, které patrně rozhodily naši obvyklou herní výkonnostní formu -
skupina "Ó", tedy Ota, skupina "XYZ", kterou tvořila Dáša, jež přijížděla přímo na ovl odněkud
z Tramtárie, a skupina "AB" tvořena Slávkem, Janou, mnou a Jirkou, přibíraným z rejdiště skupiny A.
Do toho se ostravští a pražští fotbaloví rádobyfandící blbečkové rozhodli zdemolovat Ostravu od nádraží až k Baníku, ramena zákona musela pomáhat a chránit, a zatarasila řidičům některé důležité spojovací trasy, proto jsme nabrali (skupina "AB") objížděním města docela velkou časovou a kilometrážní ztrátu.

Jediný Roman je slušný a konzervativní člověk, neboť zachovává hrdě svou skupinu ("C")
a navíc jezdí včas.

A v neposlední řadě zde byla také dnešní bolestivá propast po našem kapitánovi, prudiči, cholerikovi a psychologovi v jedné osobě, Frantovi.
Torzo z omluvy a dlouho dopředu avizovaného varování, že Kapitán na dnešní bitvu opouští loď:
"...Takže si musíte určit, kdo bude kapitán, kdo bere auto a kdo bere láhev.
No a taky je potřeba určit někoho, kdo vás bude stresovat, buzerovat a tak. ..."

Takže chlapi zase jen ve čtyřech kusech. Bez střídání.

Pomoc jediného blanického rytíře,


zkušeného volejbalisty Jirky H., přišla až příliš pozdě, protože se do rozjetého, do propasti se řítícího vlaku blbě naskakuje, a ještě blběji ho zachraňuje.
Ve druhém setu posledního zápasu, kdy Jirka H. dofuněl, ještě zafungoval -ještě na střídačkovém postu- jako profesionální maskot, protože to byla jediná světlá chvilka dne, kdy Retym hrál jak Retym, když o nic nejde, a dokonce získal set (dnes jediný).
A pak ve třetím setu Jirka pak už nefungoval ani jako maskot, ani jako aktivně hrající spasitel. Možná, že by tu nějaká možnost byla, kdyby hrál třeba sám a na střídačku šel zbytek Retymu ...

Po skončených zápasech Roman rozdal všem velké sladké jahody (v takové zimě, jako byla letos, není vůbec žádná frajeřina sehnat jahody, a né mražený), a když Jana mlsně kroužila kolem Romanovy tašky, jestli má k těm jahodám i bublinky, tak ji zahnal slovy:
"Ne, po takové hře si nezasloužíme k jahodám šampus."
Roman je rozhodně spravedlivý člověk.
Určitě si dá doma šampus, ale za trest bez jahod.

Dobře nám tak.

A Franta, jako správný učitel a ctitel Šesterky, nám -podle třetí z pedagogických zásad- vzkazuje:
"Nedám si dnes po obědě viržínko. Neplačte, sami jste si to zavinili!"

Hra dnes tedy nestála za nic, netřeba to tu tedy podrobně rozpatlávat.
A jelikož pracuji na březnovém čerstvém zpravodajství v docela pozdním dubnu, nepamatuji si vůbec (a raději), s kým jsme hráli, kdy jsme hráli, s kolika týmy jsme hráli, kolik jsme (pro)hráli, proč jsme hráli, ... a co jsme vlastně hráli.
Takže zde aspoň, v duchu svého oblíbeného vtipu
"Prosím vás, nevíte, kolik je hodin?"
"Nevím, ale můžu vám ukázat, jak hážu kamenem." ,

doplním hluchý prostor střípky, co se dnešní ovl až tak netýkají.

1.
Po minulých zápasech, ne právě z nejvydařenějších, jsme šly s Janou do sebe a rozhodly se zlepšit svůj sportovní výkon tak, že si koupíme nové dresy. Tedy jen pro nahrávačky. (chlapi by v nich -možná- vypadali hůř)




2a.
Co se týče pondělních tréninků,


tak už je nás poslední dobou většinou příjemně plno, takže kdyby někdo po našem pondělním tréninku moc bažil, tak leda jako urputný a trpělivý náhradník, protože se blížíme stavu pátečního volejbalu, kde, jak jsem již někde zmiňovala a citovala, se "za vstupné na volejbal dává pod rukou prý i sele".


2b.
Takhle vypadá pondělní (tedy občasné) příjemné plno:





2c.
Takhle nějak vypadáme při hře




2d.
Vzácná chvíle zachyceného snímku.
Sám Velký Páteční Náčelník, Moudrý Václav, nejenže občas početně i kvalitně posiluje Můj Pondělek, ale dokonce je ochoten ze sebe vydat tu námahu, aby rozvrstvil strategické složení pondělních milých platících do dvou týmů, herně rovnocenných, zároveň trefit momentální herní indispozice a formy hvězd, to vše hlavně s přísnou eliminací existencí stejně cholerických povah či vzájemně se neslučitelných temperamentů v jednom týmu.
... Svatý Václave, ochraňuj nás...

"Jen ty důležitější věci.
Prolévání krve, přesuny vojsk, Turci na Moravě, Braniboři v Čechách, Maďaři na Slovensku."


Jitka, březen 2014