... PROFESIONÁLNÍ NADŠENCI AMATÉRSKÉHO VOLEJBALU

25.2.2012 ČVÚT OSTRAVA

26. února 2012 v 22:39 | Jirka B. (Václav) |  - ČERSTVÉ INFO o průběžných akcích

ČUČKAŘSKÝ VÍTĚZNĚ ÚNOROVÝ TURNAJ

aneb

NÁPADY LASKAVÉHO ČTENÁŘE A DIVÁKA



Bude to již mnoho zim, co naše kmeny zakopaly válečnou sekyru a vykouřily dýmku míru.
Mohl bych skrz ústa kronikářky Retymančů "Psavé Jitky" tlumočit náčelníkovi "Moudrému Jirkovi" prosbu o zapůjčení počítadla na volejbal? Vím, že už nějakou dobu obývají společné teepee, a tak by se můj hlas nemusel ztratit jako ozvěna v údolí. V době bezskrupulózního zdražování buvolího masa a ohnivé vody si musejí indiánské volejbalové kmeny pomáhat. Zvláště když se už brzo setkáme, spolu s dalšími kmeny, z popudu Rudého bratra z Moskvy
na každoročním volejbalovém měření sil.
Domluvil jsem Howgh
Šaman Čučkařů "Rád fantazírující Martin"

Martine,

NÁŠ volejbal je založen, na rozdíl od Vašeho pondělního, na principu ROVNOSTI, a takové západní nepokrokové věci jako je počítadlo, my: kolektiv volejbalistů ze Zábřehu,
odmítáme a jsme jím pobouřeni.
U nás se skóre zápasů plánuje předem na pět let dopředu (dle usnesení III. Sjezdu všelidového shromáždění odbíjenkářů) a o tom, kdo vyhraje a o kolik, rozhoduje lid.
Přesněji řečeno: zvolený zástupce lidu (99,9 % !), tedy JÁ.
Takže počítadlo Ti bohužel půjčit nemůžu, ale když mi pošleš seznam týmů, vyplním do tabulky, jak mezi sebou budou hrát, včetně konečného pořadí, a nebudeš už nějaké "počítadlo" potřebovat.
Mupy mup
Jirka

Dobře Jirko,
Nebudu tě již déle obtěžovat, ať na sebe neuvrhnu spravedlivý hněv lidu. Požádám nějaké, sobě podobné, trockisty a špióny západu. Maloměšťácky a v žoldu západních imperialistů nechám rozhodování turnaje na počítadle. :-(
Martin


26.2.2012, Ostrava, soukromý byt, pozdě večer
Ona: To už píšeš o tom včerejším turnaji?
On: Jasně, chceš si přečíst, co jsem zatím napsal?
…..
Ona: Jen zkopírované maily? To nebudeš psát nic vlastního?
On: Budu, vydrž...
Ona: Chceš donést pivo?
On: Zajdi pro něj, alespoň zatím něco ťuknu o našem prvním zápase.
Ona: (volá z kuchyně) Pivo už není!
On: Vždyť jsem říkal, ať pro něj zajdeš!
....
On: Nonstop mají v porubském Tescu!

- - - - - -- - - - - - - - - - - -- - - - - - - - - - - - - - -
I.
"Denik Ostravaka"
Slibyl sem vam jakesi dřysty o tej sobotni odbyjene.
Všecko to spiskal Kamil, kery se zahleděl do jakesi robki sportovkyně. V patek zvoni tydlifon, zvednu to a on to Kamil, vrka jak holub, v dali slyšim chichotať se akusi pionyrku a pry esli nechcu v sobotu zasportovat, že je akcyja v odbyjene na počest poražki komanču. No proč ni,
su pro každu špatnost, trencle a triko mám eště od poslední spartakijady a vic nic nepotřebuju.
V sobotu ráno mi v pale hučalo jak v ulu, ale jaksi sem vstal, vyslopal dva rani škopki, vzal chechtaki a vyrazil lokalku na Čapkarnu.
Dorazil sem chvilu po devate, naši už byli zeřazeni na place a vyhliželi mne nedočkavo jak
cygani socialni davky. Tuž co čučite, dem hrat, no ni?
Pala se mi motala z nevyspani, ztuhly sem byl jak chlop předavkovany viagru, ostatni naši pajtaši byli tež jacisi zedřeni, takže za chvilu bylo po všem. No řežba jak cyp. Sopli jedni Betymšti! Cholera jasna, to zas bude den!

BETYM-Čučkaři 2:0 (20:15, 20:14)
- - - - - -- - - - - - - - - - - -- - - - - - - - - - - - - - -

26.2.2012, Ostrava, soukromý byt, pozdě večer
Ona: Hmmm. A ten Ostravak - to má jako být Martin?
On: Proboha ne. Poznat by se v tom mohla spíš Jana, která přišla pozdě. Mohu učinit prohlášení?
Ona: Je to tvůj článek, piš si co chceš.
On: Upozornění! Tento článek je jen fikce, pokud by postavy někoho připomínaly, je to jen náhoda. Jedinou pravdou je, že já jsem byl nejlepší a že jsme díky tomu vyhrali !
Ona: V jaké sestavě jste hráli?
On: Já-Jirka Náčelník, Jirka Kapitán, Jiříček, Slávek pod podmínkou, že se nechá přejmenovat na Jirku a Jana se Silvou.
Ona: No jo, že se ptám, vždyť jsem Vás sestavila já.
On: Skoč pro dalšího škopka, já zatím napíšu o našem zápase s Bělásky, přesněji pěti Běláskyněmi a jedním motýlem.

- - - - - -- - - - - - - - - - - -- - - - - - - - - - - - - - -
II.
"Sex ve městě"
Mohou ženy porazit ve sportu muže? Mohou. Ale všem ženám radím: nedělejte to!
V redakci začala okurková sezóna, tak jsme si s Mirandou, Charlotte a Samanthou vyrazily
z New Yorku do Evropy. Přesněji řečeno do Ostravy (malá osada ležící zhruba v polovině
mezi Německem a Ruskem).
V Ostravě se totiž konal tradiční volejbalový turnaj, na který se dle Nataši mělo dostavit plno krásných úspěšných svobodných nezadaných chlapů.
Nataša je mladá atraktivní dvacetiletá blondýnka, kterou Miranda kdysi zastupovala v soudním sporu s výrobcem mixéru. Její žaloba byla úspěšná, výrobce musel zaplatit milión dolarů plus náklady na léčbu, jelikož v návodu na použivání mixéru nebylo výslovně uvedeno, že jej nelze používat současně jako vibrátor.
Nevím, co vše Nataša s mixérem dělala, ale evidentně si jím poškodila i zrak. Chlapů tam sice plno bylo, ale krásných minimálně, svobodných dle snubních prstýnků taky málo a jako úspěšný nevypadal už vůbec nikdo.
Výjimkou snad byl jen BETYM, se kterým jsme hrály náš druhý zápas. Jako byste čtyřikrát naklonovali Pana Božského. Urostlé postavy, vypracovaná těla, v očích jiskra, pohledy plné vášně, rytířské chování ke svým dvěma dívkám…
"Ach, já chci taky hrát za Betym!"

BETYM-Bělásci 1:1 (19:20, 20:16)
- - - - - -- - - - - - - - - - - -- - - - - - - - - - - - - - -

26.2.2012, Ostrava, soukromý byt, pozdě večer
Ona: Ty přepisuješ i naše povídání? Copak takhle se bavíme? Nedovedu si představit, že bych se tě někdy zeptala slovy: "V jaké sestavě jste hráli?"
On: Potřebuju tu dostat i nějaká fakta, jestli si myslíš, že to umíš líp, napiš si to sama!
Ona: Klidně, pusť mne k tomu.
On: Ani náhodou, už jsem začal, tak si to taky dopíšu.
Ona: Počkej, teď jsem si toho všimla, vy jste prohráli s holkama?
On: Neprohráli! Vyhráli! Měli jsme lepší poměr bodů!
Ona: Vy jste prohráli set s holkama? No toto.
On: Měla jsi je vidět v posledním zápase s Krmelínem. Buch rána zprava, buch rána zleva, pole, že by zrnko hrachu nepropadlo a mezi nimi jeden, z pěti děvčat okolo nadšený, všehoschopný chlap. Ale asi jsme je opravdu uchvátili svým zjevem, jinak bychom jen těžko mohli vyhrát.
Ona: Prohráli s holkama set! Pch. Jdu pro pivo.
On: Dones raději hned dvě, já zatím popíšu náš třetí zápas.

- - - - - -- - - - - - - - - - - -- - - - - - - - - - - - - - -
III.
"Šestka panímámy Klapzubové"
Byla jednou jedna chudá chalupnice, jmenovala se Klapzubová a ta měla šest dětí, čtyři syny
a dvě dcery.
Ve své chudobě nevěděla, co s nimi, a tak z nich udělala volejbalové družstvo. U chalupy byl pěkný, rovný kousek loučky, z té udělala hřiště, prodala kozu, koupila za to dva míče a děti začaly trénovat.
......
Přišlo to ohromující a zdrcující jako bouře. Byly chvíle, kdy se soupeři bezradně zastavovali, aby se rozhlédli, co se vlastně kolem nich děje.
Útok černých? Šest tvorů létalo nad sítí jako vichřice a kdesi mezi nimi poletoval míč, neviditelný, dokud nebyl položen do protivníkova pole.
Obrana? Šest lidí jako bílá zeď.
Kombinace? Té jste už vůbec nepostřehli Nebylo ji vidět v těch šílených letech, 1,2,3 a už míč ležel zabit na druhé polovině hřiště.
To už nebylo šest hráčů, kteří si hrají s míčem, to míč sám ožil, očarován, nabit pekelnou vůlí porazit soupeře.

BETYM-Klofáci 1:1 (20:5, 18:20)
- - - - - -- - - - - - - - - - - -- - - - - - - - - - - - - - -

26.2.2012, Ostrava, soukromý byt, pozdě večer
Ona: Vidím správně, že jste s nimi prohráli druhý set? Ehmm Klapzubáci?
On: Chtěl bych vidět Klapzubáky, jak by někoho porazili po třech pivech a guláši! Ale byla to zase vítězná remíza!
Ona: Abys ty neměl na něco výmluvu. Dáš si ještě pivo, škyt?
On: Dám, zajdi pro něj, já zatím popíšu náš poslední zápas o zlato, zlato.

- - - - - -- - - - - - - - - - - -- - - - - - - - - - - - - - -
IV.
"Kolja"
Ahoj Zuzi, tak se ti mi udělalo nějak smutno a že nevíš, na koho jsem si vzpomněl? … jak jsi uhádla, že na tebe? .... no jo, chytrá holka! ... teď jsme hráli poslední zápas o celkové vítězství
s jakýmsi Betymem, no prohráli jsme sice 0:2 , ale chceš vědět, kdo jim tam položil tři krásné hřebíky? .... že ti to je jedno? .... no dobrá, broučku, osprchuju se a za hodinku jsem u tebe ...
jo tak, on je doma … tak nic ... pa, pa, pa

BETYM-Krmelín 2:0 (20:13, 20:12 )
­­- - - - - -- - - - - - - - - - - -- - - - - - - - - - - - - - -




- - - - - -- - - - - - - - - - - -- - - - - - - - - - - - - - -

26.2.2012, Ostrava, soukromý byt, pozdě večer
Ona: Takže jste vyhráli?
On: Jasně, důkazem nechť jsou diplom, medaile a šampus! Není důležité jen vyhrát, ale také donést domů všechny ceny!
Ona: A kdo z Vás hrál nejlépe?
On: No, když nepočítám sebe, tak Slávek. Co to pořád kloveš do toho mobilu?
Ona: Ale nic. Jdu se sprchovat, dej zatím chladit ten vítězný šampus.
……..
On: Kde jsi?
Ona: … ále nikde … Auuuuu! Moje žuby!
On: Nejez tu medaili! Není čokoládová!
……..
On: Komu píšeš? Ukaž.
Ona :



Fotky od Kapitána Jirky na Rajčeti:

a fotky jako malované od Čučfotografa Aleše:

Jirka B. Václav (technická výpomoc a částečná výstupní kontrola Jitka), Únor 2012





 


Komentáře

1 Ludvík Škrábal Ludvík Škrábal | 18. března 2012 v 21:58 | Reagovat

Sdělení je sice chvástavé až běda, ale jinak napsáno se značnou mírou talentu. Kde je však nějaká zmínka o starostlivém a laskavém pořadateli. :( Taky by autorovi prst neupadl, kdyby Martina zařadil mezi atraktivní muže. I kdyby to nebyla tak docela pravda, jistě by to toho dobrého chlapce potěšilo.

2 Martin Martin | 19. března 2012 v 12:55 | Reagovat

Omlouvám se za Ludvíka, je to trochu horká hlava. Pochopitelně je to pěkně a vtipně napsáno Jirko.

3 Jirka B. Jirka B. | 19. března 2012 v 23:14 | Reagovat

Ludvík má pravdu. Tímto děkuji starostlivému, laskavému, atraktivnímu pořadateli, který dokázal objevit tolik týmů schopných s námi prohrát, a BETYM tak mohl konečně poprvé zažít pocity vítězů… Pořadateli by ale pusa neupadla, kdyby mne vyhlásil Hvězdou turnaje. Taky by to sice "nebyla tak docela pravda", ale potěšilo by mne to a své potěšení bych mohl následně přenést do článku, který by od začátku až do konce pěl ódy na starostlivého, laskavého a atraktivního pořadatele. A být Hvězdou turnaje, napadne mne určitě plno dalších krásných přívlastků. Tak příště, Martine.

4 Martin Martin | 20. března 2012 v 15:20 | Reagovat

No vidíš, že to jde, když se chce. Příště si musíme spolu před turnajem sednout a naplánovat si, jak a do jaké míry si ve svých článcích navzájem namažeme med kolem úst. Aby byla spokojenost na obou stranách a Ludvík tady nemusel vyšilovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.