... PROFESIONÁLNÍ NADŠENCI AMATÉRSKÉHO VOLEJBALU

3. 4. 2010 JARNÍ KÁVENÍ

5. dubna 2010 v 22:13 | jitouch |  - ČERSTVÉ INFO o průběžných akcích

JARNÍ KÁVENÍ



Rosnička v láhvi od okurek dnes ráno signalizovala celkem jarní prognózu,
něco mezi nulou a dvaceti.
ALFONS A ROSNIČKA JULIE
Žebříková lezkyně měla v podstatě pravdu,
den se vyvedl mimo jiné i v hlášených jarních teplotních limitech.


Dnes na náš čekal volejbalový šlágr -
Velikonoční turnaj uspořádaný ve velkém stylu
organizováním ostříleným, zkušeným a muchyvychytaným

ZIP (Rychlá Rota)týmem Tchibo.

V 8:45 vyhlášen sraz na naší domovské scéně -
na Gurtjevovském rejdišti dlouhých chvil (tedy Středisko volného času Gurtjevova).

V 9:00 se v podzemním shromaždišti
-suterénním bufetu-
sešlo šest bojovně naladěných týmů se svými moučnými kráskami
pro hlavní soutěž dne - MISS BUCHTA.

V 9:10 (?) jsem dorazila já s Janou
a Jana s naší sladkou reprezentantkou za tým Retym - okoláčovanou přepravkou.

Generální štáb týmu Tchiba,VRCHNÍ ŠTÁBNÍ STAN
Jola s Luckou,
mohly tedy ke svému volejbalovému lidu promluvit, uvítat, vysvětlit.
Velmi rychle, stručně, čas chvátá, lidé chodí pozdě na srazy,
a všech šest týmů je nažhaveno vyhrát, a to co nejdřív.

Styl hry - jedná se tedy o volejbal,
a jako už tradičně -
všichni proti všem, na dva sety, hraje i strop, poslední bod - dvacátý.

Pořadí jednotlivých střetů týmů rozhodla ruka osudu či Čiba.

Hned na první vzájemný útok byly nasazeny týmy těžkých kalibrů -
náš rodný Retym (v netradičním, leč složením z blízkých)
a
věčný favorit soutěží a těžká váha - Michálkovice.
Butch Coolidge, středně těžká váha



Retym se tentokrát vrhnul do boje v černých dresech;
už prvotní náš záměr použití černé barvy -
signalizovat nebezpečný tým s nekompromisní hrou .
(a taky zeštíhluje…)

Černá nám dodává sebevědomí,
a hned zpočátku se v prvním setu ujímáme vedení.

Pak přichází obvyklé zmrazení našich sebevědomých úsměvů,
tvrďáci z Michálkovic dotahují.
Štěstěna kolem nás lítá jako blázen,
neštítí se nám pomoci tím,
že nechá Michálkovické několikrát zkazit vlastní servis.
První set - vyhráváme 20:17.

Začátek druhého setu opět nenapovídá,
že by se hra mohla zvrhnout v drama.
Vedeme dost pro soupeře zoufale, a myslíme si, jak jsme světoví.
Za zdánlivě neohrozitelného stavu 18:8 v náš prospěch
nastupuje na podání michálkovická nahrávačka.

Než jsme se stačili vzpamatovat, natahuje neuvěřitelnou šňůru.

Retym pochopitelně propadá těžkému zmatku,
relativně neobtížné soupeřovo podání už není nikdo z nás schopen přijmout.
Jsme pod tlakemTLAK
(zkoušel už někdo hrát volejbal v podtlaku?).

Nakonec nás zachraňuje v pravou chvíli za dotahujícího stavu 18:14 dobrý blok,
chytáme se,
a v dobré konstelaci dobíjíme konečně ty dva body a vítězíme 20:14.

Čeká nás čekání o stopáži dvou zápasů v bufetu s buchtovým přelivem na centrálním stole.

Zpříjemňujeme si čekání vhodnou a milou záminkou -
slavení Janiných narozenin.
Někdo tahá z rukávu šampus, tak bublinkujeme.
A taky si už teď raději připíjíme na vítězství,
třeba už pak nemusí být důvod…

Zatím se nahoře v naší malometrážní tělocvičně melou další týmy.


V jednom z týmů nepoznávám AVK,
které je slepeno z -pro mě- nových tváří;
a Kalíšci, kteří nastupují z početní poloviny čistokrevně
(Karel Kalich se Šárkou a Renčou),
další tři kousky jsou naplaveniny z jiných týmů.

Kalíšci bez svých mladých es prohrávají 0:2.

Další výměna názorů a míčů probíhá mezi týmy Ďáblů a domácím Tchibem,
které je překvapivě poraženo.

Retym je pak vytažen z podzemí na světlo tělocvičny,
a proti nám táhne známý-neznámý tým AVK.

Naše hra je neskutečně křečovitá,
a navíc davově kazíme podání.

Hádáme se,
dva z nás, našeho tak milého a sympatického týmu,
dokonce vypadají, že skočím (nejen já) Ivošovi po krku.

Ivo umí být věčně nespokojený kdykoliv,
a umí to patřičně dávat najevo.
TO KYSELO JE MOC KYSELÝ !

Proti nám jsou dokonce i tribuny,
kde sedí patrně nějaká dívčí střední škola,
která z plných hrdel a srdcí fandí a povzbuzuje tým Avékánů;
posléze zjišťujeme,
že se nejedná o fandící dav fanatických fanynek,
nýbrž o jednu hráčku z AVK na střídačce...

Zoufale se motáme, první set už nejsme schopni dotáhnout.
Prohráváme 17:20.

Druhý set jsme už celkem při smyslech,
a hrajeme svou hru, daří se.

Jako zakončovací bonbónek, tedy náš dvacátý bod druhého setu,
se Ivo vrhá na mou trojkovou nahrávku.
A jsa vysoko ve vzduchu napřažen k dělovce,
soupeři okamžitě zaujímají postavení na zadní čáře hřiště ve vysoce obranné formaci,
Ivo z nápřahu překvapivě ulije lehký padáček doprostřed soupeřova hřiště,
které je momentálně vylidněno…

Ivošův copyright "překvapivého trojkového padáčku" se rychle ujímá
i u ostatních týmů a zápasů,
a stává se hitem turnaje,
a kupodivu sklízí svým stálým momentem překvapení své plody body hody doprovody.

Vítězství ve druhém setu 20:13 nad AVK nás dostává do tzv. "vítězné remízy",
tedy remízy s lepším skóre pro náš tým.

Něco z perliček z kuloárů.

Tchibovská kasička s nožičkami obchází jednotlivé týmy a vybírá startovné.

A vypadá to, že se Retym bude skládat znovu.

Jana totiž ztratila vybraných týmových šest stovek;
všichni v tělocvičně, i potenciální zloději, začínají vše prohledávat a podezřívat.
Clouseau
Ale než dojde k vylamování parket a prohledávání rezervoárů na wc,
Jana s vítězným pokřikem vytahuje propocené bankovky z ponožky,
kam si je schovala (nemaje na trenýrkách kapes),
aby peníze neztratila či později nehledala.

Startovné Retymu má tedy svou váhu -
Je provázeno napínavým story pro vyprávění u táborových ohňů,
a příchutí skutečného turnajového potu.

Po nás nastupují Michálkovice proti Ďáblům.
Ďábli jsou dnes ve velmi nebezpečné, překvapivé formě.
Hra je vyrovnaná, Michálkovičtí smečují celkem výživné bomby,
Ďábli je vybírají,
atmosféra kolem hráčů houstne.
Hráči se obětavě vrhají po míčích,
dokonce bojovník Ďáblů Zdeněk se v jedné obranné akci vrhá a zachraňuje míč,
sám končí hlavou mezi diváky v předních řadách.
Přívrženci pekel ale nakonec podléhají Michálkovicím 0:2.

Zatímco se v bufetu válíme a ochutnáváme všechno, co je k jídlu a nebrání se,
na place jede další zápas,
AVK s Michálkama.

Od příjemného jídelního rozpoložení stoupáme na kolbiště.

Zde je už za stavu 11:11 tělocvična nadupaná napětím a řevem,
jako by se bojovalo o rozhodující míč nejmíň v Premiér League.
Zápas byl tak brutálně vyrovnaný, …
… že už nevím, kdo si odnesl čí skalp.

Jeden ze dvou zápasů,
kdy Retym časově nuceně stagnuje dole u žvance,
píská Ota, a nemůže sám sebe dosti vynachválit, jak pískal bezkonfliktně.

Po siestě nastupujeme do boje proti našim oblíbeným nepřátelům,
domácím Tchibanům.

Čekáme (bratro)vražednější řežbu,
MĚLA TO BÝT BRATROVRAŽEDNÁ ZÁBAVA
ale nakonec domácí vykosťujeme celkem klidově po dvou setech
20:13 a 20:11,
dokonce navzdory neustálému Ivošovu remcání.

A nyní máme nalosovanou časovou prodlevu tří zápasů.

Odchází nám fotograf a kapitán Jirka,
proto mám jen dvě fotky z domácích zdrojů.

Opět jsme nasáčkování většinu neherního mezičasu v bufetu.

Kalíšci se vedle u stolu celkem poctivě posilňují svým oblíbeným,
a člověk by přes jejich nenucené veselí ani neslyšel sirénu k leteckému poplachu.
Pro Kalíšky není chlastot v průběhu turnaje vražedný jako u jiných týmů,
jim s poklesem hladiny krve v alkoholu stoupá herní výkonnost, um a šarm.

Před zápasem s Ďábly opět nabíhám jejich hlavnímu Solfernovi na špek.
Pod nevinnou záminkou venkovního rozpinkání
netuše nabaluji tuny bláta na své halové tenisky,
a pak v průběhu zápasu trousím a jsem z toho patřičně nervózní.
ZASE TEN SOLFERNUS

Což mělo asi svým způsobem asi vliv na hru…

… Ďábli byl dnes jediný tým, co nás celkem dostal …

Do týmu nám místo prchlé šestiny týmu, Jirky,
celkem příjemně zapadá půjčený michálkovický hráč Rosťa.
Nehrajeme s cizím, je to náš ex-spoluhráč;
a jestli to na něj není příliš kompromitující prásk,
v r. 2007 dokonce hrál s námi za Retym OVL.

První set po vyrovnané hře vítězíme nad Ďábly
tím nejtěsnějším možným rozdílem - 20:19.

Ve druhém setu se dostáváme do podivné herní křeče,
Ďábli nás celkem s přehledem porážejí 14:20.

"Vítězná remíza", tentokrát pro Ďábly…

Zápas nám na koze s píšťalkou hlídal Velký Kalich,
který se ukázal být tvrdým a nekompromisním sudím;
ač přátelský a veselý člověk,
stál si za svým.

Zase nás čeká neherní prodleva o průběhu dvou zápasů bufetového tloustnutí.

Zatímco se zase obalujeme tukem,
v tělocvičně řádí Tchibo s Michálkovicemi.

V prvním setu na Michálkovicích vypadá, že snad ani nechtějí vyhrát.
Částečně mají smůlu, částečně mají Kávoví borci dobré bloky,
Tchibo vyhrává vysoce 20: 14(?).
Ve druhém setu mají Michálkovice od začátku pech snad ve všem.
Ale dotlačují na 12:12,
Chytají se, zoufale nechtějí prohrát, daří se,
a dotahují na vítězství ve druhém setu 20:18.

Po vysilujícím sledování utkání se jdeme opět dolů obžerstvit.

Týmoví prognostici a matematici vypočítávají naše teoretické šance na výhru,
Ota přichází s šifrovaným výrokem:
"Nemůžeme nevyhrát."
Rosetská deska
Po dlouhém champollionování dešifruji Otovu zprávu:
O nic už nejde, nikdo nám zlato už nemůže ohrozit,
můžeme tedy hrát v poklidu a konečně si to užít.

Proto nastupujeme proti Kalíškům,
jako poslední zápas dnešní volejbalové velikonoční sabbatum sanctum,
tedy bílé soboty,
a to ve velké pohodě.

Drsný tým v černém
nejen MUŽI V ČERNÉM
vítězí v obou setech, 20:8 a 20:12.

V jedné malé sprchové místnosti se všichni lační po hygieně ze šesti týmů
ohygienovali,
někteří hráči pak opouštějí své týmy a mizí domů,
skalní jdou do nástupu s vyhlášením vítězů a rozdání cen.

Poslední vymydlení na nástup s velkou pompou a radostným ševelením publika
vbíhají náš Ivo a Kalichů Karel.

Nastává napínavé rozuzlení a hřeb večera.

Tchibo spočítalo, vyhodnotilo, rozhodlo,
Jola svolala, ocenila, rozdala.

Celkové pořadí Velikonočního Tchibo turnaje 2010:

1.   RETYM

2.   MICHÁLKOVICE

3.   TCHIBO

4.   AVK

5.   ĎÁBLI

6.   KALÍŠCI


A dlouho a s napětím očekávaná první cena hlavní soutěže dne,
MISS BUCHTA -
- putuje do řad domácích - korunku získává Tchibů LUCKA.

Finále dne se ani tentokrát neobešlo
bez tradičního vyhlašování tváří a osobností turnaje:

Missem sympaťákem byl vyhlášen RADIM.

Miss sympaťačku s nejkrásnějším úsměvem získává ďábelská Indiánka DÁŠA,
kterou její typický kamenný výraz neopustil ani při předávání ceny…

Zvláštní cenu volejbalové poroty získává Ďáblů ZDENĚK a Kalíšková RENČA.

Navrhuji Cenu za statečnost - při válečné vřavě v první linii
si bojovnice AVK BLANKA vykloubila malíček,
a s naprosto profesionálním nasazením dohrála set.
Odpoledne pak už jen seděla na střídačce,
vedle ní velká hromada sádry,
v ní její malý malíček.



V interním boji o diplom "Retym 1.místo" zvítězil
a ihned po předávací ceremonii zmizel Pavel,
který si uvědomil, a neverbálně naznačil,
že cenný (brzy již historický) artefakt bude v adekvátních rukou jedině u něj.

Tímto uznáváme,
že stěžejním smečařem, blokařem a bodařem dnešního vítězství byl on.

(ale ještě ho časem donutíme k dobrovolnému prohlášení, že v kolektivu je síla)
Ejzenštejn a davové scény


Nejvytrvalejší se pak ještě noří do bufetu ochutnávat výhry.


Organizátoři si mohou popřát k opět bezmušné organizaci turnaje,
a zavírají krámek.



Ještě dovětek -
Dr.Solfernus mi pak na cestu domů přičaroval večerní tramvaj
(příjezd tramvaje kolidoval s mým spontánním příchodem na zastávku),
a věnoval jízdenku, která mi při označení ukázala platnost do 15:30 hod.

?!




Pranostika na dnešek:
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.



Fotkoví a komentářní nadšenci - odkaz

Děkuji administrátorům týmů Tchiba a Ďáblů za poskytnutí autorských práv
k některým použitým fotkám.




Jitka, duben 2010
 


Komentáře

1 Pavel Pavel | 6. dubna 2010 v 9:27 | Reagovat

Jitko, zabavny clanek jako vzdy :) Jen upresnuji, ze diplom ma Ivo, ktery slibil vytvorit kopie :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.