... PROFESIONÁLNÍ NADŠENCI AMATÉRSKÉHO VOLEJBALU

16.1.2010 DO PROPADLIŠTĚ 3. LIGY

19. ledna 2010 v 21:01 | jitouch |  - ČERSTVÉ INFO o průběžných akcích

16.1.2010 DO PROPADLIŠTĚ 3. LIGY



Vyhrabáváme auta ze sněhového nadělení a opět metelíme do Polanky.

Celý článek - viz "Celý článek" ---->


Na labutí píseň prvního kola ligy jsme tentokrát nastoupili s našimi náhradníky z první brázdy.

Ota, který snad někde v této chvíli ztéká Milešovku,
za sebe vyslal Patrika,
jenž se zhostil své panenské hry v Retymu celkem bez újmy na (fyzickém, a snad i psychickém) zdraví;

a za Dášu, kterou pohltila školní škamna,
nastoupila
-už Retymem otřískaná a nepřátelským Michálkovicím včas vyfouknutá- Renča.


Dnes jsme se upínali k naději a sápali po stéblu tonoucího,
šlo nám dnes o postup mezi sedmičku horní smetánky bojující o únik do druhé ligy
nebo propad do hlubin zápasících o vyprchání do (zatím a snad) imaginární IV. ligy.

Naším jediným světlem naděje bylo nějakým způsobem urvat za každou cenu aspoň jeden set týmu našeho enfant terrible a uprchlíka.



Po zatím celoligovém monitoringu těchto vážně se beroucích Italů jsme nabyli přesvědčení,
že se tihle mladí nevybouření zmatkáři dají porazit.


Ale chyba v propočtu ...









Taliáni hráli jak Janáčkova filharmonie,
a my drželi krok snad zase jen tak do dvou třetin score.

První set jsme dokonce šlapali šikulkám na paty, prohráli jsme 22:25.

A ve druhém setu jsme od začátku vedli,
ba dokonce mezi námi vládlo bojové nadšení a herní smršť,
které zase záhadným způsobem odpadlo, a fyzický fond se také nějak brzy ztratil;
konec nadějím - 17:25.

Prohrou s Taliány jsme si zavřeli branku mezi první sedmičku.

Šla jsem lovit hady,
Roman a Franta vytáhli (už vlastně při prvním vtrhu do tělocvičny) své domácí pálené.

Tak proběhla interní soutěž týmu o nejlepší jiskřivě průzračné mlsání.
U nahrávaček zvítězil Roman se svou třešňovou
(oprava k minulému článku - ne švestková, ale třešňová!!!!),
u které jsme se shodly, že voní a chutná jako višně v čokoládě bez čokolády.


Už nás čekal poslední zápas prvního kola,
a to s jedním z favoritů soutěže - Time Out A,
který si hoví na první příčce naší skupiny.

Rozhodli jsme se, že když už nám tentokrát o nic nejde,
můžeme vyjímečně hrát čistě pro radost z kinetiky.

Ale radost se nedostavila.

Týmu Time Out A také už o nic nešlo, proto zkoušel při hře volovinky,
na smeče nasadil holky,
a my, bohužel, přebrali jejich hru "blbneme si, blbneme".

Když se nám ale chvílemi začalo dařit,
Časové Odpojení A pružně vyměnilo útok, a chlapi nám tam zazdili pár patketotřasů.

My už neměli vyšší trumfy na přebití,
a tak jsme jen dostatovali do konců obou setů stejně - 19:25.

Ani statisti na střídačce hru už výrazně neprožívali,
a jenom mžikově zapózovali -na bulvár už navyklí- externímu fotografovi na snímek s názvem
"Radost z bodu".

Za zmínku stojí jedno nepřátelské (tedy z TimeOutuA) děvče,
které sázelo neuvěřitelné servisy;
plachtící, umísťované, tvrdé...
Franta, ve snaze ji trochu rozhodit a vyvolat u ní chybu v servisu, na ni zavrkal:
"Tak, a teď s výskokem, cha!"
Culíkatá se jen ušklíbla,
poodstoupila pár kroků dozadu, rozběhla se,
a smečované podání zasvištělo vzduchem v celé své razanci a dokonalosti...


Rozloučili jsme se s neúspěšným posledním kolem a sobotním večerem v Polance,
vydloubali si své zasněžené povozy z přístaviště
a rozpustili se do svých rodných hrudek.





Jitka, leden 2010
 


Komentáře

1 Renča Renča | 20. ledna 2010 v 16:15 | Reagovat

Ahoj žlutým,
je mi líto, že jste nepostoupili,
snad brzy na písku :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.