... PROFESIONÁLNÍ NADŠENCI AMATÉRSKÉHO VOLEJBALU

22. 11. 2009. NENÍ VŽDYCKY POSVÍCENÍ

24. listopadu 2009 v 0:36 | jitouch |  - ČERSTVÉ INFO o průběžných akcích
... aneb

DRUHÝ HRACÍ DEN OVL



Ecce homo sapiens recens ludibundus.


Celý článek ... klikni na "¨Celý článek" ----->


Neboli - člověk je tvor hravý.

Ani my, zdá se, nejsme výjimka.

Proč jinak bychom prchali v tak krásný den, v listopadovou sluneční neděli,
od rodinných hřejivých těles, psů, dětí, drůbeže, domina, tv, pc, dvd, vhs, cd, mp3, apod.,

abychom se zcela dobrovolně nechali otloukat nejen koulatou záležitostí, jako je volejbalový míč,
ale i palubkovou podlahou,
tedy bavit se tlučením těly o zem ve snaze dostat se do trajektorie míče,
a občas si dokonce i vzájemně lát,
příp. řvát "Mám já to zapotřebí?!!!".


Tentokrát nám vrchnost mající v rukou naše ligové časové osudy

přidělila brzkou ranní startovací hodinu - přímo devátou!

A ecce, ono se hraje prý i od nelidsky osmé … !
To je v neděli pro některé slušné lidi ještě noc!



Naše Slezská Spojka, tedy Jana, opět zajistila dovoz Šalamounské kliky (Slávka a mně),
ostatní naši žlutí bojovníci také použili sebe vzájemně a svých aut,
abychom se opět sešli dnes v celé své osmihlavé kráse v polanské sportovní hale.


Tu nejdůležitější akci dne - tedy vyfocení se - jsme zvládli,
a mohli jsme se tedy věnovat i své vedlejší činnosti, kvůli které jsme sem přijeli,
a to volejbalovému mači.


Chystala se na nás tři družsva,
my na ně také,
ale asi jsme něco v přípravě podcenili.

(možná ještě tak 3x změníme klubové dresy, abychom pochopili, že v barvě to není)


První hru jsme začali dost prkenně,
a jakoby nestačila naše prkenná až křečovitá záležitost,
tým Bolatic byl plný mládí, vyhrané volejbalové techniky a absence špatných návyků,
takže naše čistá prohra 0:2 nebyla až takovým překvapením.

No, mohli jsme při větší snaze trochu déle odolávat...



V přestávce jsme učinili důležitou fotku pro záhlaví našich stránek,

a Zásobovač Franta vylovil z kapsy sedmičku slivovice.
Roman měl se svým meruňkovým dopingem taky úspěch,

a tak jsme se po přestávce vrhli na ty žluté hajzlíky.


AVK a jejich ambiciózní touha nás vykostit
(od dob konce loňského ročníku ovl, kdy jsme je v posledním zápase sezóny překvapivě zašlápli),
se jim zdařila …

Ale zápas byl plný nadějí, křivd, hecování, bonzování, tajmů, AVK dokonce vystřídali na place už celý svůj hráčský park a jeli druhé kolo,
prostě prima vyhecovaná hra,
dokonce oboustranně vyrovnaná.




Naši týmoví matematici vypočítali a přenesli styl, časování, fyzický fond a úspěšnost naší hry do jednoduché sinusoidy.

Tedy - jeden set na vrcholu euforie, sil, útoků, obětí v poli,

druhá fáze - totální odpad, naprosto všem se nedaří (zde spolehlivě funguje "teorie domina"), nikdo se do toho nepoloží, odevzdaná poraženecká nálada,

pak zase cyklus pokračuje v dalším setu rostoucím intervalem do opětovné kulminace nadšení a dobré hry,

atd., ...

no a pak už jen záleží na tom, jak tahle goniometrie afinuje pořadí setů,
kdy nás fáze lokálního minima funkce zasáhne v rozhodujícím třetím setu.


A funkci definované nikoliv v oboru reálných čísel,
ale ve stádu osmi vzájemně herně psychicky se ovlivňujících jedinců.


I tak jsme se po porážce 1:2 s AVK šli se žlutými nepřáteli vyfotit.



Těch pár minut na odpočinek do dalšího zápasu jsme promrhali focením,
takže ledva jsme opustili naše umělecké pózy před objektivem,
už se na hřišti šikoval další tým na otestování naší nově definované herní teorie sinusoidy.


Tým s kreativním názvem "Týnejdřív" se
-aspoň pro mé oko laika-
jevil jako tým lehce, či s minimem plýtvání sil, k poražení.

I prvních pár míčů tomu odpovídalo.

Tedy asi tři nebo čtyři.

Pak se pod rouškou zelenožlutých batik vyloupla nenápadná dívčí,
naběhla na smeč,
a Retym,
pohlcen modelem společnosti založené na vzoru patriarchálního rozhodujícího slova a rány,
se neobtěžoval ani zaujmout přijímací formaci pro ženskou smeč,
natož stavět nějaké bloky,
a vzápětí jsme se nestačili divit ani sedmým a osmým párem očí na střídačce,
protože tak ostrou, tvrdou a nekompromisně zakončující smeč jsme dnes neviděli ani u AVK.

A než se Retym vzpamatoval, přišel o první set, byť velmi, velmi těsně.
24:26

Druhý set se nesl ve znamení radosti z pohybu a života,
takže jsme se dostali do hry,
a bylo tedy třeba rozhodujícího setu.

A třetím setem jsme překročili stín naší teorie sinusoidy,
a konečně jsme vyhráli dnešní jeden zápas.
2:1



Po odlivu auty z Polanky zas každý z nás pak zaujmul pozici u svých krbů, rodin a domácí nedělní pohody,
dvě hladové nahrávačky (jsme se s Janou) ještě cestou domů stavily na tři pizzy.


A tohle jsem vyčetla:
"Žlutá barva (…) je pocitově jednoznačně nejpozitivnější barva ze všech.
Přesto je v říši zvířat zrovna žlutá součástí varovného zbarvení některého hmyzu."




Takže, pozor na nás, optimisty!






22. listpopadu 2009

Jitka
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.