... PROFESIONÁLNÍ NADŠENCI AMATÉRSKÉHO VOLEJBALU

28. 3. 2009 TURNAJ TCHIBO

29. března 2009 v 21:32 | jitouch |  - ČERSTVÉ INFO o průběžných akcích

Sobotní ráno nás přivítalo snahou jarního dne dostát svým astronomickým závazkům (tedy konečně něco jako první jarní den), a také vtíravým pocitem, že se zase koná někde nějaký pohyb v centru zájmu s útvarem ráže 4/3 r3 , tedy opět boje kolem Mikasy (volně přeloženo - "rozruch kolem volejbalového míče"... pozn.aut.).

...pokračování - klikni na nadpis


Pokud si to účastník včas uvědomil (do 9:00 hod. zimního času), mohl se tedy účastnit bojů.

Řežba se konala tentokrát na naší domovské scéně "Domu Dětí a Nás Mladých" (dnes "Středisko Volného Času") na ul. Gurtjevova v OV Zábřehu, a to tentokrát pod organizátorskou taktovkou týmu Tchiba.

Už vražedný počet - sedm týmů na jednu mrňavou tělocvičnu - dával tušit, že se bude jednat o ambiciozní projekt.

A hned jediní přespolní turnaje (Rio Český Těšín), dorazivši svým posledním zoufalým možným pokusem o včasný převoz z rodné hrudky do moravskoslezské metropole (patrně po odebrání řidičáků policií ČR všem členům týmu) prostřednictvím Českých drah snad přes Kolín o fous později vůči plánovanému startu, zavdali příčinu k první vrásce na organizátorsky neposQrněném čele Bolka a Jolka a jejich pečlivě nachystanému rozpisu,
a tím nabourali plán nasazení první postavené dvanáctky.

Proto jako první ve spuštěném soukolí stavidel turnaje proti sobě nastoupili -původně druzí v chronologickém harmonogramu- pokrevně spřízněné týmy, Retym a Netym.

Jelikož se stejně všem pletou co do originality názvů, tak i do obsazení, není už tak důležité, kdo z těch příbuzných vlastně vyhrál.
(My.)

Stojí za zmínku nová tvář turnaje a volejbalových turnajů vůbec - člen Retymu - Radim.
Ačkoliv z vrozené skromnosti se považuje za jeden nejslabších článků, předvedl to nejlepší, co ze sebe vydloubal, a Retym byl rád, že měl tu čest si ve svém středu (poli, bloku, smeči) hýčknout tak urputného bojovníka s nevšedním zapálením a dobrými zásahy.

Kromě Radima se v některých týmech objevovali i celkem netradiční náhradníci jako např. jeden had a dva psi, ale ti nakonec pro plný počet hráčů v týmech nebyli nasazeni.

Turnajový bar, dříve nikotýnem vyuzený a jukeboxem vysípaný pajzl osmé cenové skupiny (někdo z hlav pomazaných před pár lety rozhodl, že hospoda v "Domě Dětí" nemá co dělat, ačkoliv vyhovovala bezpečnostnímu stanardu - děti nemusely do své oblíbené hospody přes cestu a nástrahy civilizace, ale v papučkách přímo ze šatny), předvedl svůj stylový turnajový sortiment a servis: od lihovin přes klobáskyho párky a dobré kafe - tuším Douwe Egberts :-) až po výborné domácí koláčky a šátečky a buchtičky a bábovky …

Tentokrát nám nevyšlo naše jinak úspěšně takticky vymyšlené alibistické proplížení se turnajem od plichty k plichtě k místům nejvyšším, a dnešní výsledky s jednou výhrou a remizami s převahou horších skóre nás odsunuli z medailových pozic.

Za zmínku stojí aspoň dvě perličky na dně:

Favorizovanému týmu Rio ČT jsme jako první vzali jeden set, z čehož byli přespolní vedle a my praskali pýchou. Ovšem pak favoritům vzali bod i některé další týmy.
Ale my jsme byli první, a Rio mělo tehdy ještě relativně vysokou hladinu krve v alkoholu.

Druhou perlu bych poslala k čertu - vypadalo to, že nepřehlédnutelný tým Kalichů ve druhém setu smeteme jako v prvním.
Po našem bouřlivém druhosetovém vedení 7:0 a pak asi osmi setbolech v náš prospěch jsme byli v pozici "To už je vyhrané, snad nám už někdo objednal v baru buřta", a Kalíšků postoji "Už o nic nejde, ať je aspoň sranda", jsme totálně vypustili hru, a Kalíšci nám naprosto nepochopitelně vzali druhý set, tedy remíza, a to tzv. absolutní.

Potom Netym nezvládl muka čekání v mezihře s pauzou sedmi her, tedy asi od dvou hodin do pěti (tušíme zde regulérní strategie dravého Tchiba), a celkem lehce se -obrůstaje mechem- fyzicky rozklížil.

Na poslední zápas jsme tedy přišli o Slávka (dobrovolně, z rodinných důvodů a nekompromisně);
místo něj jsme si na poslední chvíli vypůjčili (uvažovali jsme o hadovi) našeho vlastního Frantu z Retymu - čerstvě vymydleného a zase nasoukaného (do dvou minut po povelu ke hře) do svého propoceného dresu, ovšem také už středně těžce lehce ovíněného,
a náš kapitán Jirka se dokonce proměnil ve velkého veselého motýla,
proto se nebylo čemu divit, když nám celkem lehce vzal bod (se kterým jsme už téměř předem počítali jako vlastním) tým kandidující na poslední příčku turnaje.

Nakonec jsme ještě viseli na naději, že Tchibo dokončí své vítězné tažení, a v poslední hře dne dorazí Kalíšky, ale proradní (z našeho pohledu) Kalíšci už v prvním setu zašlápli Tchibo, tak jsme dali vale poslední naději na 3. místo, a šli se doopít s nejvytrvalejšími do baru a vypít si tam vlastní a ostatních tekuté výhry.

FOTODOKUMENTACE V GALERII - "Boje mimo OVL"


sobota 28. 3. 2009





 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.